Špenát setý Hudson F1 (Sonoma F1)

HUDSON F1 – hybridní odrůda s vyrovnaným růstem a vysokým výnosem. Hudson je celkově rezistentní vůči chorobám a je i tolerantnější ke stresu a méně vhodným pěstitelským podmínkám. Je velmi odolný vůči vybíhání do květu a velmi dobře snáší i chladnější podzimní počasí. Je vhodný pro jarní výsev i podzimní přezimování.

Špenát můžete sbírat ve dvou fázích jako baby špenát a nebo zralý špenát. Mladé listy mají delikátní chuť a jsou vhodné pro konzumaci v syrovém stavu do zeleninových salátů a smoothie nebo jen lehce tepelně upravené. Zralý špenát je výborný restovaný na másle jako příloha k hlavnímu jídlu, do omáčky na těstoviny nebo jako náplň do slaných koláčů.

Špenát je bohatá a zdraví velmi prospěšná zelenina s vysokým obsahem karotenoidů, vitaminů a minerálních látek. Vlivem přítomnosti železa a listové zeleně působí příznivě na tvorbu krve, zastoupený mangan zlepšuje látkovou výměnu. Špenát je i významným zdrojem draslíku, má pozitivní vliv na krevní tlak a posiluje imunitní sytém. Je vhodný pro střevní a žaludeční diety, určitá opatrnost v konzumaci se však doporučuje při ledvinových chorobách a při užívání léků na ředění krve. Špenát také obsahuje kyselinu šťavelovou, která může ovlivňovat hodnoty vápníku v těle. Aby nedocházelo k jeho úbytku, doporučuje se konzumovat současně i potraviny s vyšším podílem vápníku jako jsou mléko, sýry a tvaroh.

Spinacia oleracea L. / Špenát

Špenát je rostlinou II. a III. trati. To znamená, že ho sejeme na záhony, které jsou vyhnojené před rokem anebo před dvěma lety. Špenátu nejvíce vyhovují středně těžké, hlinitopísčité a humózní půdy. Nemá rád suché a kyselé půdy a větrná místa. Chudé půdy můžete vylepšit například kvalitním zahradním kompostem. Při pečlivém výběru odrůdy a zajištění vhodných podmínek pro pěstování můžete špenát pěstovat celoročně na záhrádce, balkoně nebo okenním parapetu.

Semínka špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2 - 4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře a to přímo na stanoviště. Špenát se nejčastěji seje do řádků 15 - 20 cm vzdálených od sebe a do hloubky zhruba 0,5 cm. Semínka mírně přihrňte zeminou a pak pravidelně zalévejte. Záhon udržujte po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Špenátu se dobře daří v řádcích, ale můžete jej pěstovat i tzv. na široko, kdy semínka rozhodíte po celém záhonu. Jen je nutné myslet na pletí - v porostu vysetém na široko je pletí krapet nepohodlnější než když jsou rostlinky v řádcích. Při výsevu na široko stačí jen záhon mírně přehrábnout a udusat.

TIP: Špenát výborně roste brzy zjara anebo na podzim i ve skleníku. Jen je pak potřeba sklízet ho až navečer, kdy rostlina spotřebovala větší část dusíku ze svých listů. Jarní a podzimní dny jsou krátké, noci dlouhé, takže přes noc načerpá více dusíku než při kratších nocích pozdního jara. Ve skleníku může také špenát rychleji vyběhnout do květu, právě díky vyšším teplotám za slunečního svitu. Pokud tedy budete pěstovat klasický špenát, je lepší sklízet spíše mladší rostliny. Špenát stejně tak dobře můžete pěstovat na balóně v truhlíku, či v květináči na okením parapetu.

Špenát, stejně jako hlávkový salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne zahnívat nebo plesnivět. Je třeba jej zalévat pravidelně, menšími dávkami vody, tak aby půda nebyla přemokřená a ke kořenům mohl vzduch. Špenát patří do listové zeleniny, takže musí mít vláhu, aby udržel listy svěží a křupavé. Ale nesmí mít pod sebou přemokřeno! Na nedostatek vláhy rostliny rychle reagují zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů - a také předčasným vybíháním do květu.

Hnojení špenátu není nutné, ani příliš vhodné. Jde o listovou zeleninu a do listů si rostlina ukládá své zásoby dusíku. Navíc je špenát nenáročný na výživové podmínky, přece jen tvoří pouze listy. A to není pro rostlinu extrémně náročné. Celkově jde spíše o nenáročnou rostlinu. Rozložené živiny z předem vyhnojeného záhonu jsou v pořádku, špenát je rostlinou II. a III. trati. To znamená, že ho sejeme na záhony, které jsou vyhnojené před rokem anebo před dvěma lety. V případě chudších půd můžete záhon obohatit kompostem.

K nejčastějším chorobám špenátu patří plíseň špenátová. Na vrchní straně listů jsou žluté skvrny a zespodu jsou pokryté šedavým povlakem. Napadené listy jsou hořké a není možné je jíst, proto rostliny ze záhonu odstraňte a zlikvidujte je. Většinou se plíseň objevuje při vlhkém a teplém počasí. Prevencí je udržovat větší vzdálenost mezi rostlinami. Jako prevenci proti plísním můžete použít také ekologický přípravek NATURA Bylinková směs na plísně bez ochranné lhůty, který vytváří na rostlinách jemný film a současně je postupně vstřebáván jako listové hnojivo. Kromě již zmíněné plísně špenátové se na listech může vyskytovat skvrnitost, jejímž hlavním zdrojem je infikované osivo. Vsaďte proto spíše na osivo mořené.

Špenát mohou potrápit mšice. Jakýkoliv postřik je nesmysl, protože listy se budou brzy konzumovat. V počátcích napadení mšicemi jej stačí důkladně ostříkat vodou z hadice tak, abyste dostali škůdce ze spodní strany listů. Zákrok bude potřeba opakovat. Pokud na mšice narazíte až při sklizni, vyberte nejméně poškozené listy a pečlivě je operte. Jako prevenci před mšicemi mužete vyzkoušet měsíček, který vysejete na záhon v nejbližším okolí špenátu. Dalšími nevítanými škůdci na mladých rostlinách jsou slimáci. Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům. Můžete na ně použít ekologický přípravek ND Ferramol přípr.proti slimákům, který obsahuje účinnou látku fosforečnan železitý, který se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se běžně používá v potravinářství.

Špenát můžete sbírat ve dvou fázích jako baby špenát a nebo zralý špenát. Rostliny jsou připraveny ke sběru po 37 až 50 dnech od vyklíčení. Baby špenát sbírejte hned na začátku, kdy jsou jeho lístky jemné a malé. Baby špenát má delikátní chuť a hodí se ke konzumaci za syrova. Můžete si ho také připravit v teplé podobě, ale přijdete tak o jeho cenné látky. Stonky baby špenátu nevyhazujte, jsou jemné a příjemné na konzumaci. Zralý špenát se sbírá později, obvykle cca 50 dnů po vyklíčení. Je vhodný zejména na vaření. Musíte ho důkladně umýt a zbavit tvrdých částí, především stonku. Listy špenátu obsahují velké množství vody, rychle vadnou a postupně ztrácejí vitamíny. Čerstvé je proto nelze uchovávat déle než 2 až 3 dny. Pro delší skladování je musíte zamrazit.