Jak ochránit půdu po sklizni?

Krycí plodiny používané na zelené hnojení jsou rostliny pěstované výhradně pro užitek půdy. Pro člověka přímé využití nemají. Jsou skvělým způsobem, jak ochránit půdu, která po sklizni zůstává holá. Ať už je vysejete na jaře, v létě jako meziplodinu nebo teď po sklizni tyto rostliny budou během svého růstu chránit Vaši půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm. Svými kořeny půdu prokoření a oživí, zlepší její strukturu, prokypří ji a obohatí ji o cenný humus.

"Zelené hnojení" je generacemi prověřený způsob jak obohatit půdu o cennou organickou hmotu, která zlepší úrodnost půdy - což je skvělá zpráva nejen pro Vás, ale i pro zeleninu, která bude následovat! Ve chvíli kdy přestaneme do půdy vracet to, co jsme z ní odebrali při sklizni, vydáváme se na cestu, která překračuje hranice udržitelnosti a vede k problémům, které snižují nejen produktivitu zahrady, ale i její odolnost vůči stresu, chorobám a škůdcům.

Čím je zelené hnojení půdě prospěšné?
Rostlinná hmota zeleného hnojení je velice důležitá pro půdní bakterie, které vytvářejí humus. Pokud jí je v půdě dostatek, fungují čile i rozkladné procesy a půdní život je aktivní. Právě humus na sebe váže živiny pro rostliny a chrání je před vyplavováním z půdy, zlepšuje vlastnosti půdy a zvyšuje zadržování vody v půdě.

Úrodnost půdy
Zelené hnojení se svými hlubokými kořenovými systémy vynáší živiny z hlubších vrstev půdy, kam se běžná zelenina dostane jen zřídka. Rostliny z čeledi bobovitých, jako je například hrách nebo peluška, absorbují při svém růstu vzdušný dusík, který následně fixují v uzlíčcích na svých kořenech. Jakmile rostlina naroste a je připravena k zarytí, všechny živiny se při jejím rozkladu vrací opět zpět do půdy. Tento proces vyživuje miliony malých mikroorganismů v půdě a stimuluje je k vytvoření zdravé a bohaté půdy.

Vylepšená struktura půdy
Ať už je Vaše půda těžká a jílovitá nebo lehká a písčitá, zelené hnojení může pomoci napravit jakékoli problémy. Rozsáhlý a někdy hluboce pronikající kořenový systém zeleného hnojení vynáší živiny do horních vrstev půdy, zpřístupní těžké půdy, prokypří je a umožní lepší odvodnění. V lehkých půdách naopak zůstávají tyto kořeny těsně vázány na částice půdy a fungují jako houba. Zadržují vlhkost a živiny a zabraňují jejich vyplavování.

Potlačení růstu plevele
Příroda využívá holou půdu. Plevel rychle osídlí jakoukoli oblast, která zůstává neobdělávaná. Kryt rychle rostoucího zeleného hnojení, jako je například hořčice, udusí mladé rostliny plevele a ušetří Vám bolavá záda z okopávání a pletí plevele.

Hubení škůdců 
Pokud zasejete třeba jen malý kousek svazenky nebo hořčice, jejich zářivé květy budou přitahovat včely a pestřenky, které jsou neocenitelné při pojídání mšic. Pestřenky si zaslouží pozornost každého pěstitele. Patří totiž k významným opylovačům a jejich dravé larvy spořádají víc mšic než larvy slunéčka sedmitečného. Zkuste je proto na zahradě přivítat. 

O měsíčku lékařském je málo známo, že kromě svých úžasných léčivých vlastností také obohacuje půdu jako zelené hnojení. Nejen, že po něm půda doslova pookřeje, ale měsíček odpuzuje i škůdce čímž chrání okolní rostliny podobně jako třeba aksamitník (afrikán). Měsíčky působí jako past na chytání škůdců, jako jsou mšice nebo molice tím, že produkují lepkavou mízu, která je pro škůdce přitažlivější a chutnější než plodiny v okolí. Pokud tedy měsíček vysejete kolem kmenů stromů a záhonů se zeleninou, budete mít jistotu, že se všichni škůdci dál nedostanou. Měsíček, stejně jako aksamitníky - afrikány zároveň chrání půdu před invazí háďátek a dalších půdních škůdců.

Krycí plodiny vhodné pro pěstování na zelené hnojení
Používání zeleného hnojení má opravdu velmi dlouhou tradici. Rostliny vhodné pro zelené hnojení musí po zasetí na záhon rychle vyklíčit a růst tak, aby do zimy vytvořili velké množství zelené hmoty. Toto základní pravidlo splňují například řepka a hořčice, hrách, peluška, lupina, měsíček lékařský, aksamitník, brutnák a královna mezi zelenými hnojivy svazenka. Jelikož tyto rostliny pocházejí z různých rodů a mají i rozdílné vlastnosti. 

• Z čeledi Brukvovitých je to hořčice a řepka, které rychle vytváří mnoho žádoucí organické hmoty. Zelené hnojení z hořčice a řepky je ideální pro záhony, kde se pěstovala nebo bude pěstovat kořenová zelenina. Hořčice i řepka jsou velmi užitečné nejen jako zelené hnojení pro kořenovou zeleninu, ale také pro saláty, čekánku nebo brambory, a důvodem jsou stále častěji se v zahradách objevující nepříjemní drátovci. Zkuste tedy k záhonům mrkve, salátu nebo brambor vysadit hořčici či řepku. Tyto plodiny působí na drátovce toxicky.

• Z čeledi bobovitých je to například hrách či peluška o kterých je známo, že na svých kořenech vytvářejí drobné kořenové hlízky, na kterých žijí hlízkové bakterie. Ty dokáží měnit vzdušnou formu dusíku na sloučeniny přijatelné pro rostliny. V podstatě se dá říct, že tyto rostliny hnojí půdu dusíkem. Rostliny z této čeledi se také vyznačují kůlovým kořenem pronikajícím do značných hloubek, čímž provrtávají nepropustné vrstvy půdy a z jejích hloubek vynášejí živiny do horních vrstev půdy. Navíc peluška v půdě působí fytosanitárně - ozdravně. Hrách i pelušku můžete vysévat samostatně nebo ve směsi s ovsem jako luskoobilní směs ideální pro záhony, kde se pěstovala nebo bude pěstovat listová, plodová a brukvovitá zelenina.

• Další rostlinou velmi vhodnou pro zelené hnojení je lupina neboli vlčí bob, která je označována jako rostlina třetího tisíciletí. Stejně jako hrách a peluška i lupina má vynikající potenciál fixace dusíku v půdě, čímž se celkově zlepšuje půdní struktura a úrodnost. I ona je velmi vhodná pro záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová, plodová nebo brukvovitá zelenina.

• Královnou mezi rostlinami používanými pro zelené hnojení je svazenka vratičolistá. V krátké době vytvoří na záhoně hustý koberec zelených listů, které si poradí s kdejakým plevelem. Není příbuzná s žádnou u nás pěstovanou zeleninou, takže se hodí po jakékoliv plodině. Svými kořenovými výměšky ozdravuje půdní profil a ničí kořenová háďátka. Svým kořenem také zlepšuje půdní strukturu i těžkých půd. Nádherně modře kvete a je silně medonosná. 

• Kromě svých léčivých vlastností je měsíček lékařský také velmi prospěšný k zelenému hnojení či mučování. Nejen, že po něm půda doslova pookřeje, ale měsíček dokonce dokáže odpuzovat škůdce tím, že chrání okolní rostliny podobně jako třeba aksamitník (afrikán). Měsíčky působí jako past na chytání škůdců, jako jsou mšice nebo molice tím, že produkují lepkavou mízu, která je pro ně přitažlivější a chutnější než plodiny v okolí. Pokud tedy měsíček vysejete kolem záhonů se zeleninou, budete mít jistotu, že se všichni škůdci dál nedostanou, protože je zachytí pás lepkavých měsíčků. Měsíček zároveň dokáže chránit půdu před invazí háďátek a dalších půdních škůdců.

• Brutnák lékařský, stejně jako měsíček krom svých léčivých vlastností také obohacuje půdu jako zelené hnojení. Tvoří velké množství zelené hmoty a je tedy vhodným zeleným hnojivem pro letní a podzimní výsevy. Není příbuzný s žádnou z tuzemských kulturních rostlin a tak tedy nehrozí přenos nemocí na zeleninu. Brutnák patří do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae) a z této čeledi v zahradě pěstujeme bylinky.

• Mohutná letnička Aksamitník rozkladitý Ground Control přímo určená do zeleného hnojení, na regeneraci půdy v zahrádkách velmi dobře působí proti půdním háďátkům. Kořenové výměšky této rostliny pomáhají ozdravit půdu od kořenových háďátek a omezí jejich reprodukci. Aksamitník stejně jako měsíček či hořčici můžete využít i během pěstební sezóny k vysazování kolem zeleniny nebo do skleníků, kde účinně odpuzují hmyzí škůdce zeleniny.

TIP: Proč pěstovat krycí plodiny i přes zimu?
V našich klimatických podmínkách je právě pozdní léto a začátek podzimu ideální dobou pro výsev krycích plodin pro ochranu půdy přes zimu a následné jarní zelené hnojení. Pokrytí půdy rostlinami ji chrání před vysoušením sluncem, erozí větrem a vyplavováním živin podzimními častými dešti a sněhem. Rostliny půdu prokoření a oživí, zlepší její strukturu, prokypří ji a na jaře ji obohatí o cenný humus. Určité druhy rostlin mohou půdu vzhledem k látkám v nich obsažených i ozdravovat a působit proti škůdcům a chorobám. Tyto rostliny na holé půdě rychle vytvoří kryt a dávají tak plevelům méně příležitostí k růstu, což v podstatě znamená, že záhony pro setí a výsadbu na jaře jsou čistší. 

Na konci zimy můžete krycí plodiny pokosit a zarýt do země, kde shnijí a přidají cenou organickou hmotu do půdy a nebo je můžete nechat ležet na půdě jako mulč a vždy zrýt jen nutnou část pro zasetí jarních plodin či výsadbu sazeniček.