Petržel zahradní kořenová Jadran

JADRAN – středně raná kořenová petržel s polovzpřímenou, vysokou a středně zelenou natí. Robustní kořeny jsou dlouhé, široce trojúhelníkového tvaru s hladkým povrchem a slabou až střední rzivostí pokožky. Kořeny jsou vyrovnané, velice nízké procento větví. Odrůda je vhodná do lehčích půd. Skladovatelnost výborná.

Kořeny petržele obsahují vitaminy A, B, C, E a řadu minerálních prvků, jako je draslík, fosfor, hořčík, sodík, vápník a železo. Silice podporují činnost ledvin, snižují krevní tlak a zlepšují funkci celého trávicího traktu. Kyselina listová, obsažená v nadzemních částech rostliny, podporuje správnou tvorbu tkání a dělení buněk.

Petroselinum crispum (Miller) Nyman ex A.W.Hill convar. Radicosum (Alef.) Danert / Petržel kořenová

Petržel je zeleninou II. trati. Nejlépe se jí daří v dostatečně hluboko zpracované, vlhké a lehčí půdě bohaté na živiny. Kamenité půdy nejsou pro pěstování vhodné, kořen se vlivem překážek v nich rozvětví a nemá správný tvar. Pokud záhon na podzim obohatíte zeleným hnojením, bude petržel absolutně spokojená. Přímé hnojení čerstvým organickým hnojem jí nedělá dobře. Daří se jí na slunném či polostinném stanovišti.

Kvůli zvýšenému riziku chorob a škůdců petržel nedoporučujeme vysazovat na záhony po kořenové zelenině. Vhodnou předplodinou jsou například luskoviny, brambory, plodová zelenina nebo košťáloviny.

Petržel se vysévá přímo do záhonu, jak si to jejich kůlovitý kořen žádá. Vhodný čas k vysévání je březen až duben, řádky by měly být od sebe vzdálené 30 až 40 cm. Semínka klíčí poměrně dlouho, někdy to trvá až pět týdnů. Příčinou jsou kumariny obsažené v semenech. Tyto přírodní látky, uvolněné do půdy, brání klíčení jiných druhů, včetně plevelů, což jistě oceníte i Vy. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Kumariny se postupně ze semen odbourávají a jsou příčinou pomalejšího klíčení. Po dobu klíčení a vzcházení je velmi důležité dbát na pravidelnou a přiměřenou zálivku. Semínka petržele jsou citlivá na průběžné zásobení vláhou zejména v průběhu vzcházení a při zaschnutí nebo při vytvoření půdního škraloupu často velmi špatně vzchází.

TIP: Osivo petržele klíčí velmi dlouho a může to trvat i měsíc, než vykoukne nad zem. Proto můžete do řádků současně s petrželí vysít pár semínek salátů nebo ředkviček, které vyklíčí zhruba za 7 - 10 dnů, coby značkovací plodiny. 

Po vzejití vyjednoťte rostliny tak, aby mezi nimi zůstal prostor 5 až 7 cm. Většinou platí, že čím déle necháváte kořen na záhonu, tím více místa potřebuje. Pro vypěstování kvalitních kořenů Vám také doporučujeme pěstování na hrůbcích, podobným způsobem, jako byste kopčili brambory. Jen by měly být s rovnou horní částí, široké zhruba 50 až 60 centimetrů, aby se sem vešel dvojřádek semen. Hrůbky si vyformujte předem, minimálně dva až tři týdny před výsevem, aby půda dostatečně slehla a obnovila se její přirozená struktura. Tímto způsobem pěstování získáte výstavní rovné a nevětvící se kořeny, které se vám navíc budou jednoduše sklízet. A také mívají lepší chuť.

Na zálivku je kořenová petržel náročná hlavně v období, kdy semena klíčí. Vysévejte je proto co nejdříve na jaře, aby měla dostatek zimní vláhy. Nerovnoměrně rozvržená doba zálivky má bohužel za následek zaschnutí klíčících semen. Po vzejití semen rostlinkám stále zajišťujte dostatek vláhy. 

Půda pro petržel musí být velmi dobře a hluboko zpracovaná a trvale souměrně vlhká. Má být ve staré síle, ale nesmí být vyhnojená přímo hnojem. Ve špatně zpracované nebo přehnojené půdě kořen petržele tzv. mrcasatí, což znamená, že kořeny jsou rozvětvené, tenké a křivé. Na čerstvě vyhnojeném pozemku sice kořeny mohutně rostou, jejich pletiva ale nevyzrávají a takové kořeny jsou rychle napadány chorobami a škůdci a jsou nevhodné k uskladnění. Pro přihnojení záhonu pro petržel můžete na podzim použít zelené hnojení nebo nadrobno posekanou trávu smíchanou s listím a ostatním zahradním odpadem. Přes zimu se zelené hnojení rozloží a na jaře bude záhon bezpečně vyhnojený a připravený pro pěstování petržele. Pro lepší úrodu je možné během sezóny přihnojovat Agro NPK hnojivem s nižším obsahem dusíku. Spíše se, ale doporučuje živiny během pěstování již nedoplňovat.

Vlhké a teplé počasí přispívá ke vzniku septoriové skvrnitosti listů, způsobené houbami Septoria petroselini. Mnohem horší situace ale nastává, pokud se na rostlinách objeví padlí petržele. Tuto zákeřnou chorobu působí houba Erysiphe heraclei a obrana je jediná - napadený porost se musí co nejrychleji spálit nebo zakopat hluboko do země.

Největší škody na petrželi působí vrtule celerová, její larvy škodí tím, že v listech vykusují chodbičky. Postižené listy následně zasychají a odumírají. Proti vrtuli můžete použít přípravek Spin Tor. Mezi další škůdce na listech petržele patří mšice mrkvová a sviluška chmelová. Proti mšicím a sviluškám aplikujte již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect – nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. Kořeny petržele bývají občas napadány háďátky. Jedná se o drobné hlístice, které svou činností způsobují deformace a větvení kořenů. Boj proti nim je však velmi jednoduchý, okolo zeleninových záhonů vysejte afrikány (rod Tagetes), které háďátka odpuzují.

Může se stát, že na natích petržele objevíte velkou zelenou housenku s černými pruhy a žlutými tečkami. Tuto housenku prosím nehubte, je to totiž housenka velmi krásného motýla - otakárka fenyklového.

Kořenovou petržel sklízíme od července do října. Po vyrytí kořenů z půdy je řádně očistěte a uložte na suché a chladné místo. Dobře se skladuje ve sklepě v bedně s pískem. V dobrých podmínkách není problém, aby kořeny vydržely uskladněné celou zimu až do jara bez poškození. Kořeny je také vhodné zamrazit. Nať kořenové petržele je možné uchovat sušením nebo zamrazit v ledových kostkách.

TIP: Čerstvou nať můžete sklízet po celou zimu, pokud zasadíte malý kořen do květináče. Na okenním parapetu budou listy pravidelně dorůstat.