Mrkev obecná Jarana F1

JARANA HR F1 – raná karotka Nanteského typu. Vyznačuje se velmi hladkým tupým kořenem a dobrým vnitřním i vnějším probarvením. Nižší, ale pevná a zdravá nať umožňuje mechanizovanou sklizeň. Má velmi dobrý zdravotní stav natě. Dobře snáší sucho i vysoké teploty. Ideální mrkev pro svazkování i sklizeň rané karotky.

Odrůda je určená pro přímý konzum a na krátkodobé skladování.

Mrkev typu Nantes - stále nejpopulárnějším tuzemským typem je mrkev typu Nantes. Jde o typickou karotku s pravidelným válcovitým kořenem a v zralosti tupým zakončením. Nejranější sklizně se svazkují, kořeny z pozdějších sklizní jsou vhodné na přímý konzum nebo zpracování. Není vhodná na dlouhodobé skladování.

Mrkev je skvělou zeleninou, která kromě samotné chuti nabízí také velké množství vitamínů a dalších tělu prospěšných látek. Má vysoký obsah provitaminu A. Je poměrně dobrým zdrojem vitamínů skupiny B a vitamínu C a E. Jsou v ní přítomny i všechny minerály a stopové prvky včetně železa. Z karotenoidů je nejvýznamnější betakaroten, který se v těle mění na vitamín A. Karotenoidy jsou nezbytné pro správnou funkci sítnice, a to zejména při nočním vidění nebo při slabém osvětlení. Pomáhají také udržovat kůži a sliznici v dobrém stavu. Obsažená vláknina skvěle podporuje činnost zažívacího traktu a skvěle čistí střeva. A jelikož mrkev i výborně zahání hlad, je skvělá při redukčních a odtučňovacích dietách.

Sto gramů mrkve (asi jedna středně velká mrkev) obsahuje tolik betakarotenu, že si z něj tělo vyrobí až trojnásobek doporučené denní dávky vitamínu A pro dospělého člověka.

Mrkev obecná / Daucus carota L.

Mrkev nejlépe roste v lehčí až střední, dostatečně hluboko, dobře zpracované půdě. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, krátkými, často rozvětvenými kořeny. Velmi kvalitní kořeny získáme pěstováním na hrůbcích nebo v hluboce prokypřených půdách. Z pohledu umístění volte spíše slunečné a otevřené plochy.

V osevním postupu se mrkev zařazuje do II. tratě. Nesnáší čerstvý chlévský hnůj, na který reaguje praskáním a rozvětvováním. Půdu je však možné obohatit o živiny dobře uzrálým zahradním kompostem.

Při pěstování mrkve je také velmi důležité střídat a dodržovat alespoň 3letou přestávku mezi pěstováním zeleniny po sobě nebo po jiné kořenové zelenině. Na druhou stranu lze rostlinu úspěšně zasít do míst, která dříve zaujímala brukvovitá, cibulová a dýňová zelenina.

Podle použití mrkve a požadované doby sklizně volíme odrůdy i termíny setí.

• ranné a krmné odrůdy vyséváme co nejdříve na jaře, jakmile to stav půdy dovolí

• pozdní odrůdy pro podzimní sklizeň a skladování sejeme podle ranosti až do půlky června

Mrkev dobře roste v chladnějším počasí. S výsevem semen můžete začít hned, jakmile se na jaře podaří půdu zpracovat. Semínka mrkve totiž přežijí vše a vyklíčí, jakmile jsou k tomu alespoň trošičku příznivé podmínky. Mladé rostlinky mrkve nezmrznou, takže se nemusíte bát opravdu časného setí třeba již během února. A do skleníku můžete mrkev vyset již v lednu.

Mrkev sejeme nejlépe každých pár týdnů, abychom měli vždy ke sklizni mladé kousky. Takže když vysejete první semena v únoru nebo březnu, další vysejte v květnu, další v červenci. A ještě jednou v září, tato přezimuje a velmi brzy zjara vyraší.

TIP: Semena mrkve můžete sít i v srpnu s tím, že mrkev necháte v záhonu i přes zimu a budete si ji brát během zimních měsíců. Pokud by měly přijít mrazy, stačí mrkev přesunout do skleníku, kde ji založíte do hlíny a kde bude stále dostupná, ale hlavně stále naprosto čerstvá.

Způsob výsevu je u mrkve poměrně důležitý. Ideální je zasít semena mrkve zhruba 1 cm do hloubky, do řádků vzdálených od sebe zhruba 35 cm, nebo do dvojřádků, vzdálených od sebe 45 cm. Mrkev je v období klíčení citlivá na pravidelnost zálivky. V případě, že dojde k hustému výsevu mrkve, je nezbytné ji po určité době důkladně vyjednotit.

TIP: Hned po výsevu se vyplatí překrýt záhony mrkve netkanou bílou textilií. Ta jednak udělá lepší mikroklima, zabrání přílišnému vysychání zeminy a také ochrání výsevy proti škůdcům, zejména z řad dřepčíků, pochmurnatek a plzáků.

Po vzejití semen tedy začněte pravidelně kypřit prostor mezi řádky a sazenice postupně jednoťte, abyste dosáhli co nejvyšší a nejkvalitnější úrody.

TIP: Pokud máte na zahradě spíše těžší půdu, může Vám při pěstování mrkve pomoci tzv. hrůbkování. To trochu připomíná přihrnování půdy k bramborám. Rozdíl je v tom, že hrůbky pro pěstování mrkve se připravují ještě před výsevem, nejlépe 2 - 3 týdny předem, aby půda dostatečně slehla. Při přípravě hrůbků půdu nejdříve dobře zryjte a přidejte uleželý zahradní kompost. Následně hráběmi vytvořte hrůbky vysoké přibližně 10 cm a široké maximálně 40 - 50 cm. Tedy tak, aby následně při péči o ně nebylo nutné na nich stát. Horní část hrůbků nebude špičatá, ale rovná. Do takto připraveného hrůbku se vysévají dva, maximálně tři řádky mrkve.

Mrkev má speciální požadavky na závlahu. Jednak ji musíme sít do vlhké zeminy a hned po vysetí ji důkladně zalévat. Ale se vší opatrností, aby jste si nevyplavili mělce zasetá semínka. Pokud zaléváte z konve, vždy si nasaďte kropičku. A když zaléváte z hadice, berte rozprašovač a zalévejte tak, aby voda stříkala nejdříve nahoru, pak teprve volným pádem padala co nejvíce kolmo, v podstatě simulujte déšť. Tímto postupem semínka nevyplavíte.

Poznámka: Mrkev vzchází velmi dlouho, i tři týdny. Neztrácete proto hlavu a pokračujte v zalévání, aby semínka nezaschla. To platí zejména u letních výsevů a také u výsevů do nádob.

U mrkve je velmi důležité dělat zálivku důkladnou, avšak méně častou. Kořínky mrkve mají speciální požadavky na vodu. Jestliže je voda v hloubce, tedy je půda dostatečně prolitá, mrkev si pro vodu sahá dolů, proto i kořen roste rovnoměrně dolů a nevětví se. Pokud je voda jen na povrchu, po malém zalévání, tak je mrkev nucená si pro ni sahat v horní části. To ve výsledku znamená, že mrkev bude větvit kořeny a že v horní polovině kořenů bude i mnoho vlasových kořenů. Spousta vlasových kořenů navíc ztěžuje skladování a rozvětvené kořeny jsou nepraktické i pro další zpracování mrkve.

Mrkve mají rády půdu dobře zásobenou humusem a živinami, ale nesnášejí čerstvé hnojení chlévským hnojem. Před výsevem je proto vhodné mrkvi dopřát přihnojení formou dobře uleželého zahradního kompostu, který při přípravě záhonu zapracujete do půdy.

Mrkev si ukládá dusík do kořene, což je důvod, proč ji není nutné, ba ani vhodné přehnaně hnojit. Navíc, pokud mrkev průběžně sklízíte ze záhonu k přímé spotřebě, jděte si pro ni raději po poledni, kdy mrkev spotřebovala většinu dusíku, který si nabrala během dlouhé noci. Tohle pravidlo platí obecně u veškeré kořenové a listové zeleniny. U plodové nikoliv, do plodů si rostliny totiž dusík neukládají, nemělo by to smysl.

Mrkev bývá napadána chorobami, ke kterým patří různé hniloby a plísně, někdy i skvrnitost. Většinu z těchto chorob nelze v jejich průběhu ovlivnit bez použití chemického prostředku, ale dá se jim účinně bránit preventivně. Správnou zálivkou - nepřemokřovat, nechávat záhon vyschnout, dostatečnou vzdušností - včas jednotit, u hustších porostů pravidelně obírat staré a zasychající listy. Důležitá prevence je i ve střídání záhonů.

Mrkev má naštěstí takové škůdce, které můžete dokonale ošálit. Ošálený škůdce mrkev nenajde a tak ji ani nenapadne. Nejčastěji se na mrkvi objevují mšice. Ale ty jsou sem zavlečeny mravenci, takže přednostně likvidujeme mravence. Pak můžeme likvidovat mšice, a to buď jen oplachem, když je mšic málo nebo postřikem. Proti mšicím můžete aplikovat již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect – nejenže přítomné mšice zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat. 

Dalším škůdcem je pochmurnatka, která v kořenech vyvrtává nechtěné chodbičky. Aby ale pochmurnatka mohla na mrkev zaútočit a naklást sem svá vajíčka, musí mrkev nejdříve najít. K tomu dobře poslouží již jednou zmiňovaná netkaná bílá textilie. Když pochmurnatka mrkev nenajde, nemůže ji poškodit. Stejné je to s dřepčíkem u kterého navíc pomáhá pravidelná zálivka. 

TIP: Pochmurnatku lze také zlikvidovat již na jaře dusíkatým vápnem.

Významným škůdcem mrkve je i slimák nebo plzák. Proti nim se dá aplikovat přírodní posyp ND Ferramol.

Mrkev sklízíme celou, vytáhněte ji ze země, v těžších půdách si můžete pomoci rýčem nebo rycími vidlemi. Středovou mladou nať můžete využít do salátu, pomazánky nebo do polévky, kořen dle potřeby. Mrkev můžete sklízet tempem, jakým chcete, není nutné sklidit celý záhon najednou. To udělejte až při pozdní podzimní sklizni, kdy mrkev buď přemístíte do sklepa nebo do skleníku či pařeniště, kde ji pak najdete po celou zimu čerstvou a křupavou. A nebo ji zpracujete obvyklým způsobem - sušením, zamražením či naložením.