Cizrna beraní

CIZRNA BERANÍ - raná odrůda luštěniny, nazývaná také římský hrách s velkými kulatými semeny a sladkou oříškovou chutí. Cizrna je mimořádně oblíbený druh jednoleté teplomilné luskoviny (luštěniny) s pevným, nepoléhavým stonkem u nás používaný prakticky výhradně pro kuchyňské úpravy. Ačkoliv cizrna patří k teplomilnějším druhům, můžete si ji vypěstovat i na Vaší zahradě.

Cizrna pochází z oblasti dnešního Turecka. Je blízkou příbuznou hrachu, rostlina svým vzhledem připomíná bob. Nejedná se ale ani o bob, ani o formu hrachu, cizrna tvoří samostatný druh.

Stejně jako všechny luštěniny, tak i cizrna vyniká vysokou nutriční hodnotou, především co se obsahu bílkovin týče se blíží k sóje, ale má dvakrát více glycidů–sacharidů, tuk kde obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin - linolové a linoleové, vláknina. Cizrna obsahuje jen malé množství vitamínu C, ale například oproti sóje má až osmkrát více vitamínu A, osmkrát více sodíku a dvakrát méně draslíku.

Cizrna se uplatní zejména v potravinářství. Její použití je podobné jako u hrachu. Setkáme se s ní v mnoha podobách: polévky, kaše, karbanátky, placky, konzervy, makarony, salámy, cukrářské výrobky, pečivo (cizrnová mouka), saláty, pomazánky i v poslední době všudypřítomný hummus, jehož základem je právě cizrna, citrónová šťáva a další speciální koření.

TIP: Vzhledem ke své velké výživové a energetické hodnotě je cizrna využívána jako jadrné krmivo, kde tvoří základ krmné dávky pro koně a přežvýkavce. 

Cicer arietinum L. / Cícer

Cizrna beraní má nejraději lehké půdy dobře zásobené živinami a vápníkem. Půda by měla být záhřevná, propustná, s příměsí dobře rozloženého kompostu.  Vyžaduje plně slunné stanoviště, intenzita slunečního svitu je naprosto zásadní pro tvorbu kvalitních lusků v dostatečném množství. Navíc je mnohem větší jistota, že lusky dozrají. 

Cizrnu pěstujeme podobně jako hrách.

Cizrnu řadíme v osevním postupu do II. a III. tratě po okopaninách, zeleninách a obilovinách. Vhodnými sousedy cizrny na zahradě jsou brambory, okurky, kukuřice, jahody, celer, saturejka, naopak nevhodnými sousedy pro ni je česnek. 

Cizrna je náročná na světlo a teplo, proto by měl být její výsev raný, nejlépe začátkem dubna. Semena cizrny vysévejte na připravený záhon do řádků vzdálených zhruba 30 až 50 cm, po jednotlivých zrnech do hloubky zhruba 5 cm. Vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku by měla být okolo 15 cm. Semena zakryjte vrstvou zeminy a plochu důkladně přimáčkněte, cizrna stejně jako hrách se ráda při zalévání vyplavuje.

Výsev je třeba provést včas, ale až ve chvíli, kdy je teplejší půda a nehrozí nebezpečí mrazů. Studená a mokrá půda při klíčení má velmi často za následek hnití semen.

TIP: Celkem dobře se osvědčilo nakrytí výsevu na venkovních záhonech dvěma vrstvami netkané textilie, při nižších teplotách se také doporučuje nechat textilii na záhoně až do konce května.

Cizrna je jednoletou plodinou, která vytváří větvené, vzpřímené lodyhy. Její vegetační doba je asi 130 dní. Toto období potřebuje od výsevu do vytvoření zralých semen. Ještě před výsadbou doporučujeme na místo přidat dobře uzrálý zahradní kompost. 

TIP: V našich podmínkách se doporučuje cizrnu předpěstovat v bytě nebo ve skleníku a na venkovní stanoviště ji vysazovat již pěkně narostlou ve velikosti okolo 12 cm. Semena klíčí velice dobře a rychle. Pro ještě lepší a rychlejší výsledek je můžete na 12 - 24 hodin před výsevem namočit do vlažné vody a pak je hned vysít do výsevního substrátu. Semena s viditelným klíčkem se vysévají do sadbovačů cca 0,5 cm pod povrch půdy. Semeno stačí jemně zatlačit prstem. Výsevy držíme na světle při teplotě okolo 20 °C a pravidelně je zaléváme. Ven je vysazujeme po 15. 5.

Cizrna nevyžaduje žádnou oporu, jedná se o keřovitou rostlinu. Mladé rostlinky je třeba pravidelně okopávat a udržovat je v bezplevelném stavu. Porost udržujte čistý a bez plevelů až do chvíle, než rostliny narostou a zapojí se. V této fázi bychom s nimi již neměli nijak manipulovat. Stejně jako hrách se mohou snadno polámat. Pokud jste pravidelně pleli a okopávali mladé rostliny, není to v plně zapojeném porostu již potřeba. Čistý záhon navíc působí jako prevence proti napadení houbovými chorobami.

Při pěstování cizrna vyžaduje dostatek vláhy hlavně v době klíčení, vzcházení a tvorby lusků, jinak rostlina celkem dobře toleruje sucho. V opravdu suchém roce doporučujeme občas zalít. V průměrně vlhkém létě ale zálivka není potřeba, stejně tak ani hnojení není nutné.

Pokud nepěstujete v mimořádně chudé půdě, rostliny nebudou vyžadovat hnojení. V případě potřeby můžete přihnojit dobře rozloženým zahradním kompostem. Neaplikujte hnojivo bohaté na dusík, protože to povzbudí růst listů na úkor lusku. 

Cizrna je citlivá na plíseň, virus mozaiky a antraknózu, proto sázejte odolné odrůdy. Udržujte zahradu čistou. Vyhněte se manipulaci s rostlinami pokud jsou mokré, aby nedocházelo k šíření spór. Pokud jsou rostliny nemocné odstraňte je. Cizrna je náchylná na mnoho půdních chorob, proto doporučujeme semena sázet tak, aby nerostla na stejném místě víckrát než jednou za tři roky. 

Cizrna může být napadena mšicemi, brouky a roztoči. Mšice a roztoče můžete odstranit proudem vody nebo při vyšším výskytu  insekticidními přípravky. Vajíčka můžete rozdrtit mezi prsty. Při velkém zamoření škůdci vytrhávejte listy nebo celé rostliny. Mšice mohou šířit mozaikový virus a jiné choroby.

Sklizeň cizrny se provádí za suchého a slunného dne ve fázi, kdy se lusky zbarvily do žluta. Sklízí se celé lusky, ihned po sklizni je třeba semínka vyloupat. Následně je na teplém a suchém místě můžete rozložit v tenké vrstvě, například na tácech nebo na prostěradle. Nechte je podle potřeby dosušit. Dokonale dosušenou cizrnu skladujte v dobře uzavřených sklenicích v temnu. Kvalitní uzávěr sklenic je velmi důležitý, protože do semen se rádi pustí potravinoví moli.

Sušená a vyloupaná cizrna vydrží na chladném a suchém místě po dobu až jednoho roku. Cizrna se může zmrazit, konzervovat nebo dát naklíčit.

Pro rychlou konzumaci je možná sklizeň i v nezralém stavu, kdy jsou ještě semena měkká a lusky zelené. Takto sklizená cizrna se zpracovává v celku jako fazole. Je vhodná ke konzumaci za syrova tak, jak je, nebo ji můžete přidat do zeleninových salátů, výborná je i vařená v páře, na polévky, kaše, k výrobě pyré, na zapékané směsi se zeleninou či rýží. Velmi dobře se doplňuje s mladou kukuřicí.