Tři důvody, proč vápnit svou zahradu

22. 08. 2022, 16:38

V ideálním světě by veškerá půda byla ideální pro pěstování všech druhů rostlin. My ale nežijeme v ideálním světě a proto je čas od času třeba půdu upravit v závislosti na tom, co na ni chceme pěstovat.

Prvním krokem ke krásné a zdravé zahradě je zlepšení zahradní půdy. Hnojivo poskytuje nezbytné prvky rostlinných živin, včetně dusíku, fosforu, draslíku a dalších. Zahradníci mohou také zlepšit strukturu půdy a organický obsah, když použijí kompost nebo mulč. Ty zlepšují schopnost půdy udržet vodu a zároveň umožňují kořenům rostlin proniknout do hlubších vrstev půdy, čímž se sníží negativní dopady spojené s odtokem vody.

Méně často je brána na zřetel významná role pH půdy, která sama o sobě velmi ovlivňuje zdravý růst rostlin a způsob použití zahradního vápna k jeho úpravě. K čemu se zahradní vápno používá? Když je půda příliš kyselá, některé živiny nemohou rostliny přijmnout, jsou pro ně nedostupné, chemicky uzamčené, i když jsou v půdě přítomny v dostatečném množství. To následně vede k nemocným rostlinám. Zdá se, že přidání hnojiva pomůže, ale je to nákladné a pouze dočasné řešení. Lepším a účinnějším řešením je aplikovat levné zahradní vápno k uvolnění stávajících rostlinných živin v půdě. 

Co je zahradní vápno?
Pokud hledáte "vápno" v místním obchodě pro kutily nebo online, možná nenajdete přesně to co potřebujete. Hydratované vápno nebo hydroxid vápenatý je k dispozici pro použití ve zdivu, ale na zahradu se nehodí. Podobně tak pálené vápno nebo oxid vápenatý, také není vhodný pro Vaši zahradu. Vápno určené speciálně pro zahradní použití můžete v každém zahrádkářství najít pod pojmem zahradní vápno nebo dolomitické vápno

V zahradnictví je vápno běžně přidávanou přísadou k obohacení a úpravě pH půdy, která je ve formě kamenného prášku. Vápno, vyrobené z rozemleté ​​horniny, vápence nebo dolomitu, má vysoký obsah vápníku. Dolomitické vápno se od zahradního liší tím, že kromě vápníku obsahuje i hořčík a lze jej použít i následně k přihnojování během sezóny. Při správném použití lze díky přidání vápníku do půdy snížit její kyselost zvýšením úrovně pH a přidat rostlinám živiny a minerály. Vápno však není něco, co by se mělo do půdy přimíchávat jen tak z rozmaru nebo na základě slibů na obalu pytlíku zakoupeného v zahradním centru. Vápno ve skutečnosti zásadně mění půdní reakci, která může pomoct určitým rostlinám k lepšímu růstu, ale jiné by naopak mohla poškodit. 

Potřebuje moje půda vápnění?
Stručná odpověď je možná. Vše závisí na stávajícím pH Vaší půdy a druhu rostlin, které chcete pěstovat. Většině zeleniny, ovoce a okrasných rostlin se daří v půdě, která má pH mezi 5,5 a 6,5. Pokud je pH Vaší půdy nad nebo pod tímto rozmezím, Vaše rostliny pravděpodobně neporostou stejně dobře, bez ohledu na to, kolik hnojiva přidáte, jak pilně zaléváte nebo jakkoli se snažíte rostlině pomoci.

TIP: Možná budete chtít upravit pH půdy při pěstování hortenzií velkolistých, které mají květy, které se mohou v závislosti na pH zbarvit do růžova, fialova nebo modra .

Půda s pH 5,5 nebo nižším je považována za kyselou. To je půda, která může těžit ze zahradního vápna. Protože vápno a vápnění zvyšuje pH půdy, kořeny rostlin jsou pak schopny lépe přijímat živiny z půdy. Ale přidávat vápno do půdy s pH 6,5 nebo vyšším není dobrý nápad. Pokud ještě více zvýšíte pH půdy pomocí vápna, bude pro rostliny ještě těžší získat důležité živiny pro svůj růst. Rostliny rostoucí v půdě s vysokým pH jsou často zakrnělé, mají žluté listy a žádné plody. 

TIP: Vysoké pH půdy může také způsobit chlorózu, nedostatek hořčíku, která se projevuje jako žluté zbarvení listů rostliny.

Otestujte si pH půdy
Znalost složení půdy a orientačních hodnot jejího pH je výbornou pomůckou pro vhodné dávkování potřebných hnojiv a vápnění. V ideálním případě bychom kyselost půdy měli zjišťovat v březnu dřív, než budeme hnojit, a podobně bychom měli udělat rozbor půdy v říjnu, před podzimním vápněním.

Číslo pH určuje, zda je něco kyselé, či zásadité. Pro určení pH se vychází ze stupnice od 0 do 14, přičemž pH 7 je považováno za neutrální. Hodnoty 0 až 7 znamenají, že půda je kyselá, 7 až 14 ukazuje na půdu zásaditou. Běžně se pH půdy pohybuje v rozmezí 4,5 až 9.

K určení pH je k dispozici na trhu několik prostředků, které Vám celkem snadno pomohou zjistit půdní pH. Využít můžete lakmusový papírek, půdní pH test, půdní Ph - test HuBen nebo půdní pH metr.

Mezi nejkomplexnější testy patří laboratorní rozbory, které zahrnují odběr vzorků půdy a jejich odeslání do laboratoře k analýze. Některé zemědělské oblastní laboratoře nabízejí rozbory pro zahrádkáře za snížené ceny. Vzorky je možné zaslat poštou (mimo vzorků na obsah dusičnanů) nebo doručit osobně. Specializované instituce poskytnou na vyžádání pokyny k odběru vzorků; laboratoř určí druh půdy, obsah humusu a stopové prvky.

TIP: Kyselost půdy prozradí i plevel. Pro ryze orientační odhad půdní reakce v určitém místě poslouží také pohled na zastoupení plevelů. Tato metoda nevyžaduje žádné zvláštní prostředky, zároveň je ale také nejméně přesná. Kyselé půdy má ráda máta polní, šťovík menší, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob, chmerek roční, jitrocel kopinatý, mech. Naopak v zásaditých půdách se dobře daří stračce polní, hlaváčku letnímu, komonici lékařské, drchničce rolní nebo hořčici polní.

Proč vápnit svou zahradu?
Přidání vápna do Vaší půdy může rozhodnout mezi pomalu rostoucími rostlinami a vzkvétající zahradou. Vápník je důležitým biogenním prvkem, který působí významně na utváření a udržení příznivých fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Má pozitivní vliv na zadržení a rozpustnost živin, na změnu půdní reakce (pH), kladně ovlivňuje strukturu půdy (pórovitost, průsak vody), omezuje rozpustnost těžkých kovů, neutralizuje některé škodlivé kyseliny a podporuje aktivitu mikroorganismů.

Vápník zlepšuje vstřebávání živin rostlinami
Vápník je nezbytný pro růst, vývoj a dobrý zdravotní stav rostlin. Nízké pH půdy může bránit rostlinám v přijímání dostupných živin z půdy, protože vápno zvyšuje pH půdy, kořeny rostlin jsou pak schopny lépe tyto živiny přijímat. Mějte na paměti, že pokud je pH Vaší půdy již nad 6,5, pravděpodobně se budete chtít vyhnout přidávání vápna, protože příliš vysoké pH může naopak způsobit příznaky nedostatku živin, jako je například zastavení růstu. Vysoké pH půdy může také způsobit chlorózu, která se projevuje jako žluté zbarvení listů rostliny.

Vápník ovlivňuje strukturu půdy
Vápnění dále zlepšuje půdní strukturu, zabraňuje slévání a vzniku půdního škraloupu, fyzikální vlastnosti půdy - zakořeňování rostlin, podporuje tvorbu účinného humusu, zlepšuje biologickou aktivitu a podporuje biologickou fixaci dusíku hlízkovými bakteriemi.
Pro zlepšení Vápněním současně zajistíme náhradu vyčerpaného vápníku a upravíme půdní reakci (je-li to potřeba) na neutrální, případně mírně alkalickou. Většině rostlin pěstovaných na českých zahradách vyhovují půdy neutrální až mírně kyselé. Při neutrální hodnotě pH je půdní struktura velmi příznivá, protože neutrální pH podporuje biologickou aktivitu.

Vápnění dezinfikuje půdu
Tuto vlastnost využíváme zvláště ve sklenících, kde časem dochází k únavě půdy. Ubývají některé stopové prvky a živiny a jen doplňování kompostu nestačí. Že je půda unavená poznáme podle deformace plodů a nevzhledných skvrn na nich. Na nedostatek vápna v půdě reaguje zelenina nápadnými nekrózami květních konců plodů, které jsou posléze napadány saprofytickými houbami, načež jsou plody zcela znehodnoceny. 
Při použití dusíkatého vápna, které půdu nejen zavápní, ale zároveň zničí semena plevelů, klíčící plevele, vajíčka slimáků i původce houbových chorob kořenů a stébel.

Jak často vápnit?
V půdě je vápník přítomen přirozeně v různé míře. Vliv na jeho obsah má nejen pěstování rostlin, ale také voda, která jej vyplavuje. Vápnění slouží jako prostředek k doplnění vápníku proti kyselé půdní reakci. Záleží tedy nejen na kyselosti půdy na Vašem pozemku, ale také na tom, jaké rostliny chcete pěstovat.

Na vápník je nejnáročnější zelenina, konkrétně košťáloviny, ke kterým patří oblíbené zelí, květák, kapusta a kedlubny. Vápnění je vhodné i pro kořenovou zeleninu a luskoviny. V případě kyselejších půd vápníme půdu i k okurkám, paprikám, cibuli a česneku, celeru a špenátu. A protože je zelenina zároveň náročná i na zálivku, dochází díky vyplavování k většímu odčerpávání vápníku z půdy a ten je třeba doplnit. Potřebu vápníku v půdě lze přesně zjistit agrochemickým rozborem půdy, ovšem i bez něj si můžete být jisti, že při intenzivním pěstování zeleniny na zeleninových záhonech je třeba vápnit minimálně každý čtvrtý rok. Optimální interval vápnění je jednou za 3 až 4 roky. Mnohé zeleniny, kromě košťálovin, jsou na silné čerstvé vápnění citlivé. Proto je vhodnější vápnit častěji v menších dávkách. 

Kdy vápnit?
Pro mnoho zahrádkářů je podzim ideálním obdobím pro vápnění zahrady. Chladné podzimní teploty v kombinaci s nadcházející zimní vlhkostí umožňují vápnu pracovat bez nebezpečí vysychání půdy nebo stresu rostlin. Změna pH půdy nějakou dobu trvá, takže aplikace vápna na podzim využívá zimních měsíců před dalším vegetačním obdobím. Právě zimní počasí je nejlepší z toho důvodu, že dochází ke střídání teplot, které vápno do půdy lépe zapracují. S příchodem jarní zahradnické sezóny bude takto ošetřená půda připravena rostlinám nabídnout ideální prostředí pro pěstování.

Pokud se rozhodnete pro vápnění na jaře, je důležité dopřát půdnímu procesu co nejvíce času, aby se tyto dodané živiny mohly co nejvíce zapracovat do půdy, než zasejete semena nebo přesadíte sazenice.

Pro účinnost vápnění je důležité stejnoměrné rozhození vápenatého hnojiva. Můžete se rozhodnout, že budete vápno rovnoměrně rozhazovat po povrchu půdy lopatou, nebo můžete použít ruční rozmetadlo pro snadnou a rychlou aplikaci. Při rozmetání vápna byste měli nosit ochranné pomůcky, včetně rukavic, dýchací masky a brýlí.

Po rozhození vápna je třeba jej zapracovat do půdy, nejlépe tak hluboko, jak nakonec poroste kořenový systém rostlin. Po dokončení vápnění půdu dobře zalijte, přidání vody vápno aktivuje. 

TIP: Pokud přes zimu topíte v kamnech dřevem, určitě tento popel nevyhazujte do popelnice. Poslouží Vám jako přírodní minerální hnojivo bohaté na vápník, draslík, hořčík a fosfor. 

Vápníme mletým vápencem a nebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno), nikoli tedy hašeným vápnem či sypkým vápenným hydrátem. 

  • neutrální půdy - zapravíme 0,5 až 1 kg mletého vápence (0,25 až 0,5 kg dusíkatého vápna) na 10 m2 

  • slabě kyselé půdy - 1 až 2 kg mletého vápence (0,5 až 1 kg dusíkatého vápna)

  • kyselé půdy - 2 až 3 kg mletého vápence (1 až 1,5 kg dusíkatého vápna) 

Vápnitý dolomit

Dusíkaté vápno

Ledek vápenatý

KOUPIT KOUPIT KOUPIT

 

Komentáře

Diskuze je prázdná.

Tento e-shop využívá cookies a bez jejich použití není schopen fungovat. Nesouhlasím s použitím cookies na tomto e-shopu.

SOUHLASÍM