Peluška 500 g

Peluška jarní je mezi zahrádkáři oblíbenou a běžně používanou rostlinou na zelené hnojení. Buď se vysévá samostatně nebo ve směsi s hrachem a ovsem (luskoobilní směska). Rostlina rychle vytváří mnoho žádoucí organické hmoty. Pelušku nesejeme na záhony, kde jsme pěstovali luskoviny (fazole, hrách, bob) - půdě svědčí střídání nepříbuzných rostlin. Ideální je na záhony, kde rostla nebo bude růst na dusík náročná listová (špenát, salát, zelí, čekanka, rukola, kozlíček) či plodová (rajčata, okurky, papriky, dýně, melouny) zelenina, ale také brukvovitá (zelí, kapusta, květák, ředkev, růžičková kapusta, hořčice, brokolice, pekingské zelí, křen nebo řepka). 

Peluška neboli Hrách setý rolní patří mezi vikvovité rostliny, které jsou známé symbiózou s hlízkovitými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. Ten se po odumření rostliny uvolňuje a slouží jako výživa následné plodině. Dále se rostliny z této čeledi vyznačují kůlovým kořenem pronikajícím do značných hloubek, čímž provrtávají nepropustné vrstvy a vynášejí živiny do horních vrstev půdy. Peluška působí fytosanitárně - ozdravně. Může se pěstovat i v chladnějších oblastech, na písčitých a sušších půdách. Významně omezuje rozmnožování a růst plevelů. Pelušku můžete vysévat již brzy na jaře na zelené hnojení neboť je odolná chladu. Nejčastěji se využívá pro vyhnojení na záhony, které budete později osazovat například rajčaty nebo paprikou.

Pro zapravení zeleného hnojení do půdy před zimou je nejlepší vysít do konce srpna. I na začátku září je to ještě možné, vzrostlé natě mohou i přejít prvními mrazíky, než je do půdy zapravíte. Zelenou hmotu posečeme v době květu, kdy je její obsah nejhodnotnější. Vikvovité rostliny v této době poutají nejvíce dusíku, brutnák, svazenka, pohanka a další dávají potravu včelám, proto je můžeme nechat kvést co nejdéle. Nesmí však dojít k dozrání semen!

Hlavní výhody:

• zelené hnojení zvyšuje obsah humusu v půdě - náhrada za nedostatek chlévského hnoje

• kromě obohacení půdy o celý komplex živin zelné hnojení chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm, příznivě ovlivňuje vodní i tepelný režim půdy

• rostliny půdu prokoření a oživí, zlepší její strukturu a prokypří ji, obohatí ji o cenný humus, prospívají užitečným půdním mikroorganismům

• mají i fytosanitární - ozdravné účinky, napomáhají odstranění půdní únavy

• potlačují růst nežádoucích plevelů, neboť jde o bujně rostoucí a vitální rostliny

• uznané certifikované osivo určené k zelenému hnojení v hobby kvalitě - nemořené

Upozornění: Tyto údaje jsou pouze informativní.

TIP: Po sklizni raných zelenin a brambor vyséváme například slunečnici (potřebuje k růstu alespoň 9 týdnů), svazenku, pohanku, hořčici, řepku, měsíček , hrách, pelušku atd. Můžeme zvolit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a vysít na zelené hnojení třeba salát, špenát, fazole, košťáloviny apod.

Zelenou hmotu posečeme v době květu, kdy je její obsah nejhodnotnější. Vikvovité rostliny v této době poutají nejvíce dusíku. Brutnák, svazenka, pohanka a další dávají potravu včelám, proto je můžeme nechat kvést co nejdéle. Nesmí však dojít k dozrání semen, která by posléze klíčila v době, kdy na záhonech chceme pěstovat zeleninu a nikoliv zelené hnojení.

Posečené rostliny ihned zapravíme do půdy, zoráme či zaryjeme. Pokud je předtím podrtíme například sekačkou na trávu, bude proces obohacení půdy probíhat lépe a rychleji.