Čekanka salátová Mechelse Middelvroeg

MECHELSE MIDDELVROEG -  kvalitní puková odrůda je speciálně vyšlechtěna k zimnímu rychlení křehkých puků. Puky jsou bílé, kompaktní, pevně uzavřené. Mají velmi jemnou strukturu a chuť.

Hlávky se nejlépe využijí čerstvé do zeleninových salátů.

Salátová čekanka je jedním z nejlepších zdrojů kyseliny listové a vitamínu B1. Dále obsahuje i vitamín B2 , B6 a niacin, ale na vitamíny A a C je na rozdíl od zelenolisté čekanky velmi chudá. Z minerálů se v ní nachází skromné množství vápníku, fosforu, hořčíku, železa a draslíku a nechybějí ani stopové prvky jako zinek, měď a mangan. Má nahořklou chuť, za niž vděčí látkám, které působí na játra, zvyšují produkci žluče, ulehčují její odtok ze žlučníku a mají příznivý účinek na funkci žaludku a trávení. Proto se salátová čekanka uplatňuje v případě žlučníkových obtíží způsobených žlučovými kameny, nebo problémy s jeho správným fungováním. Díky blahodárnému působení hořkých látek a minimálnímu obsahu tuků je lehce stravitelná. Čekanka je také vhodnou dietní potravinou, protože je chudá na kalorie a téměř netučná.

Cichorium intybus L. (partim) / Čekanka salátová - puková

Salátová Čekanka upřednostňuje vlhkou a dobře propustnou, hluboko zpracovanou půdu na přímém slunci. PH půdy by mělo být neutrální až mírně zásadité.

Čekanka k rychlení pro vypěstování puků se pěstuje ve dvou fázích. V první fázi se vypěstují rostliny s kvalitními kořeny o průměru 3,5 - 4,5 cm. Po seříznutí listů na zhruba 3 cm se kořeny uskladní při teplotě 1 až 2°C a vysoké vzdušné vlhkosti až do rychlení. Ve druhé fázi, fázi rychlení se vytříděné kořeny zakládají k rychlení do nádob s pískem nebo v hydroponii, v temných prostorách sklepa nebo zakryté černou folií. .

Semínka listové čekanky se vysévají na venkovní záhon později na jaře a to nejdříve od května zhruba do června. Dřívější výsev Vám nedoporučujeme, rostliny při chladném počasí mají totiž tendenci k vybíhání do květu.
Řádky by měly být asi 30 cm vzdálené a vzešlé rostliny vyjednocené zhruba na vzdálenost 10 cm, tak aby kořeny měli prostor pro růst a byly dost silné. Ve velmi řídkých porostech se vyvíjejí příliš silné kořeny, které následně při rychlení vytvářejí nežádoucí rozvětvené puky.

Sklizeň začíná v době kdy listy začínají vadnout a žloutnout od září do října. Rycími vidlemi opatrně vyryjte kořeny. Po sklizni je dobré kořeny nechat ještě několik dní ležet přikryté na hromadě, aby mohly projít obdobím klidu.

Před uložením sklizených kořenů do sklepa je vytřiďte a odřezejte z nich nať asi 3 cm nad hlavou, ale tak, aby jste nepoškodili vegetační srdéčko! Ideální k rychlení jsou kořeny s průměrem hlavy asi 4 cm, dlouhé 25 až 30 cm. Kořeny menší jak 3 cm v průměru zkompostujte, nevyvinuly by se z nich kvalitní puky. Kořeny poté uskladněte na chladném a tmavém místě, například do tmavého sklepa. Velmi dobře je lze také skladovat v polyetylénových pytlích. V této podobě kořeny skladujte do doby, než se rozhodnete pro druhou fázi - fázi rychlení.

Rychlení lze provádět dvěma způsoby - klasicky v nádobě s pískem (rašelinovým substrátem) nebo hydroponicky. Při pěstování v půdě zahrňte předpěstované kořeny vrstvičkou písku nebo rašelinového substrátu a nádobu ještě příkryjte černou fólií. Takto je nechte v naprosté tmě růst po dobu 5 až 8 týdnů při teplotě 14 - 16 °C. Čekanky je samozřejmě nutné během rychlení kontrolovat a v případě potřeby i zalévat, ale vždy je vystavujte působení světla jen na nezbytně nutnou dobu. Po celou dobu rychlení nesmí být rostlina vystavena ani umělému světlu, jinak rychle zhořkne. Rychlení je možné v igelitových pytlích, kýblech či jiných nádobách. Nové listy, které vyrostou ve tmě jsou bílé a nejsou tak hořké jako běžné listy.

Za mnohem jednodušší postup se považuje hydroponické pěstování. Před zakládáním kořenů k rychlení do nádoby s vodou uřízněte dlouhým kořenům špičky, tak aby byly stejně dlouhé a mohly vyčnívat stejně vysoko nad hladinu vody. Takto připravené kořeny nastavte těsně vedle sebe do kbelíku a naplňte jej do zhruba dvou třetin vodou. Voda, kterou budete přilévat během rychlení nesmí nikdy zatopit hlavy kořenů, vegetační vrchol musí zůstat suchý! Aby se omezil přísun světla, zakryjte kbelík černou neprůsvitnou fólií. Optimální teplotou při tomto způsobu rychlení je zhruba 18 °C. Při této teplotě puky dorostou ke sklizni během 3 až 4 týdnů.

Vyvinuté puky vyberte a odřízněte je i s patkou kořene, aby se nerozpadly. Kořeny po sklizni dále můžete použít na zkrmení, nebo je zkompostovat. Zralé puky musí být pružné, pevné a křupavé, zbarvené do bíla a na okrajích jen lehce nažloutlé. Čekankový puk by se měl skladovat ve tmě a v chladu, zabalený do tmavé folie, aby nezezelenal a nezhořkl. Křehká struktura puků vyžaduje jemné zacházení, aby nedocházelo k otlakům. Uložený v lednici můžeme čekankový puk skladovat maximálně 3 dny.

Zatímco venku pěstovaná čekanka je nahořklá, puky pěstované metodou rychlení ve tmě mají jemnou chuť. Pravidelný přísun puků do kuchyně si můžete zajistit postupným zakládáním uskladněných kořenů v průběhu celého zimního a jarního období.